Projekt 365 - o co jde

Na začátku každého nového roku doufám, že bude lepší než ten minulý. Konec roku 2017 byl plný různých zvratů a ty se mě budou držet asi po celý rok 2018. Ale výzvám se má čelit, takže hurá do toho:-)

neděle 4. prosince 2016

336_7 - den 338. - Doma

Po zaučení na lahev nás pustili domů. Je to zvláštní. Nějak nevím, co dělat. V porodnici jsem jen ležela, chodila na záchod, kojila, přebalovala a jedla. Co doma.....? Konec paniky. Prostě kojit, přebalovat a trochu uklízet.

3 komentáře:

  1. Strach o to, co dělat doma. Na mě to bylo všechno tak rychlé, že jsem se snad ani nestihla nějak výrazně dostat do nějaké paniky. Je pravda, že nás prskli domů s dokrmem a totálně nerozkojenou skoro přesně 72 hodin po porodu, takže Toníkovi 3/4 až hodinové snahy něco ode mně dostat mi moc prostoru k nějaké panice nenabízeli. Nu a posléze mu tahle délka kojení už zůstala. Takže v tom jeho spacím mezičase jsem byla totálně mrtvá. Ať žije nostalgie, díky za připomenutí Toníkova minimiminkovského období:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :-) Taky pěkný. Nás by asi taky pustili dřív, ale hrozila žloutenka, takže čekali, co bude. Je neuvěřitelný, že před dvěma roky byl Toníček takhle malinkej, co?

      Vymazat
    2. No to mi povídej, mám pocit, že to snad už ani není pravda :-) Žloutenka, doktorka se pak divila, jak to, že to nemáme v papírech, že jí má, že je žlutej. No, asi se to v porodnici nestihlo projevit:-) Naštěstí odžloutl sám, tak ať je to u vás taky v pohodě!

      Vymazat