365_2 - den 151. - Bouřka

 Další místo, kde se dá učit. Můj kulatý polštář a podlaha....

Bouřka nad Prahou maličko uvolnila napětí a trochu mne odvedla od učení, protože jsem zjistila, že je to velká legrace stát na balkóně a dívat se:-))
Jinak bouřku dostala Jiskra k narozeninám, které dnes má...

365_2 - den 150. - Strašidelná škola

Studijní koutek - aneb opět v Praze. Takhle to vypadalo, když jsem se rozloučila se spolubojovnicí Alicí.

365_2 - den 149. - Hory hory

 Pohled od babičky z balkónu - v dáli Orlické hory

Pohled ze dvorečku - v dáli hory Krkonošské

365_2 - den 148. - Přijela k nám pouť

 Učení se musí malinko vstřebat, tak jsem vyrazila do Dobrušky za trochou té zábavy. Koupila jsem mámě něco na zkažení zubů a sobě k zaplnění žaludku.

Nemám širokoúhlý objektiv, tak je tam víc trávy než čehokoliv jiného. V dáli Dobruška, kostel Sv. Ducha a Krkonoše.

365_2 - den 147. - Otevřené okno

Další z učících se koutků. Okno v obývacím pokoji s výhledem na pivoňky a sousedovu stodolu:-)

365_2 - den 146. - Polní květ

 Areál zdraví na Cháborech, další z míst, kde jsem se učila.

Cestou zpátky na chaloupku jsem si všimla na poli kytiček a po zničení jednoho květu jsem zjistila, že jde o heřmánek. Už je můj...
Začínám mít hrůzu z toho, že si to nestihnu naládovat do hlavy ve snesitelném množství:-(

365_2 - den 145. - Azyl

 Po celodenním trmácení se jsem konečně dorazila na místo určení. Azyl na posledních několik dní před dnem D mi poskytne moje milovaná chalupa a její okolí.

Co říct k dnešku - po celonočním utrpení s bolavým zubem a uchem jsem se dopravila k zubařce, která mi zjistila kaz na osmičce a pravila, že zub už nemá naději kvůli špatnému umístění bebíčka. Tak jsem ji přemluvila, aby jeho popravu odložila na později a zatím s tím něco udělala. Asi zakouzlila, protože po jejím zásahu se postupně uvolňovala bolest ucha a posléze i zubu a asi dvě hodiny po odchodu z ordinace jsem se zase cítila jako majitel všech částí své hlavy. Každopádně ortel byl vynesen - osmička musí padnout (tedy spíš být chirurgicky odstraněna do začátku července, protože umrtvovák je jen na 14 dní)

365_2 - den 144. - Vltava

 Zoufalé puzení vypadnout nachvíli z domova mne dohnalo k tomu, abych šla vrátit věci, které jsem měla zapůjčené na Noční Jahodu. Díky tomu jsem se ocitla za soumraku na vltavském břehu a měla možnost obdivovat panoramata:-)

Vítr foukal docela silně a tak proměnil jindy klidnou hladinu ve zvlněný proud. Díky větru jsem si nemohla za chůze číst poznámky.
Podle všech záznamů je to dnes rok, co mám svoje Martensky:-D

365_2 - den 143. - Saturnin

 Poslední společenská událost tohoto období (myšleno do 2.6.). Saturninem končím se srandou a jdu do toho navážno:-))

Celý den jsem strávila ve společnosti Sociální politiky a připravovala jsem se na cestu na chalupu. V zájmu hesla ani minuta nazmar jsem si začala nahrávat otázky na mp3, abych si je mohla pouštět i v autě:-D

365_2 - den 142. - Květiny v podkroví

 Jedna rozkvetlá pivoňka z babiččiny zahrádky a

a jeden rudý mák z našeho zápraží...

365_2 - den 141. - Rodinná oslava

 Konečný produkt rodinné týmové spolupráce - dort

 Ivuška dostala od Ondry novou hru - Film. Cítila jsem si při ní maličko jako debil, ale naštěstí na tom byli ostatní docela podobně - jen máma zase vyhrála. Asi si toho víc pamatuje:-D

Rodinná sešlost dobrušské větve - chybí tam jen moji drazí bratranci, kteří byli tou dobou hosty u mne doma v Praze...

365_2 - den 140. - Jak si pejsek s kočičkou dělali dort

 Dostalo se mi na chalupě té cti, abych opatlala dort krémem na vrchu, tak se snažím.

Sladká odměna pro šikovnou kuchtičku - kakaový krém:-D
Výroba dortu pro čtyři oslavence zabere trochu času a energie, ale výsledek stojí za to...

365_2 - den 139. - Na půdě aneb Kdo má dneska narozeniny?

 V rámci učení jsem si udělala výlet na Dobešku a vyfotila konečně ty krásné výhledy na Vltavu a Prahu...

 ...pak jsem si vyfotila kytku a

a nakonec jsem si prohlédla obrázkovou knížku Kdepak je má kravička? určenou pro všechny vnímavé děti žijící v Ankhmorporku a hlavně pro malého Sama Elánia (na obrázku)
Nakonec jsem se zase učila a to už nebylo tak veselé a pěkné....

365_2 - den 138. - Verše na goblénu

V Klementinu otevřeli na naší chodbě výstavu na počest českým spisovatelům a cestou do kuchyňky mám možnost prohlédnout si některé infopanely. U tohoto úryvku se vždycky musím zastavit a přečíst si ho. Autor: Seifert, Verše psané na goblénu...

365_2 - den 137. - Když padají hvězdy

 Toho by se asi Arnold nenadál. Děti ho typovaly za Eminema:-D - stane se, už taky není nejmladší:-D

Přednarozeninové posezení v hospůdce Simsalabim - tohle je kasírka.
V práci jsem dostala od Jany čokoládu na nervy a úžasné plavající cedítko na čaj a pak jsem si pochutnala na žebrech a kousku klokana - naštěstí jsem z toho neskákala...

365_2 - den 136. - Zrcadlo, pověz mi...

Rozhodla jsem se udělat něco hezkého pro svoje náušnice a pomoct si při rozhodování. Vysněná nástěnka, kam bych je mohla pověsit se zatím nekoná, tak alespoň čestné místo na zrcadle by je mohlo malinko uspokojit:-)

365_2 - den 135. - Astronaut

 Pozůstatek z doby, kdy se Háje jmenovala Kosmonautů - na cestě k Alici a za prvním studiem Sociální politiky. Do této doby jsem se stihla věnovat jen Řízení péče a Metodám. Hrůza a děs.

Večer jsem podnikla výpravu do sklepa, zkontrolovala jsem, zda letité kompoty, které jsme si neodstěhovali v roce 1993 ještě žijí a při té příležitosti jsem našla poklad - větrovou vodu (vítr asi někam uletěl, protože byla prázdná:-D)

365_2 - den 134. - Punťa a čtyřlístek

 Chudinka ovečka se dostala na černou listinu:-)

Při učící se procházce na Dobešku jsem našla trs čtyřlístků, tak jsem si nějaké vzala domů - pro štěstí:-D

365_2 - den 133 - Noční přízraky, aneb Noční Jahoda 2011

 Dnešního večera se po Jahodě proháněla nejrůznější zjevení. Počítat se do toho museli psi, kočky, čarodějnice, potřeštěná učitelka a pak tři naprosto normální dodržovatelé pořádku (viz. obrázek).

Některé děti nechtěly spát na žíněnkách s ostatními, tak se například čarodějnice usídlila na pohovce.
Letošní účastníci by mohli dostat medajli za dlouhotrvající kecání a strašení. Naštěstí se nikdo nepočůral:-D Jejich liknavý přístup ke spánku vedl nebohé dohližitele k nutnosti zůstat vzhůru co nejdéle a zvolili k tomu hodně svérázný přístup. Zahráli si na zkoušku Ligretto a vydrželi u toho až téměř do rána:-D

365_2 - den 132 - Pražské Jaro

 

 

S 12.5. je už 66. ročníků spojováno se zahájením hudebního festivalu Pražské Jaro a 127 let uplynulo od smrti Bedřicha Smetany.

Pro mne je to letošní spojené s výročím, byť nedožitým, ale kulatým. Kdyby byla žila moje prababička, tak by jí letos bylo rovných 100 let:-D

365_2 - den 131. - Upíří deníky

Pro někoho radost, pro někoho starost. Už sice vím, o čem děti v Jahodě mluví, ale taky vím, že se to do knihoven kupuje o sto šest, takže se s touhle sbírkou nevidím naposledy. Shrnutí litanie - pro mne je to horor:-D

365_2 - den 130. - Mistři demolice

 První mistr jsem byla já, když jsem si nechala v mikrovlnce vybouchnout párky.

 Druhým mistrem byl Pavel, nožičku sice panence neutrhl, ale nacpat ji do kasičky...

Třetím mistrem demolice byl jeden mladý muž, který si asi chtěl dokázat svoji sílu a obratnost v boji proti židli a tak ji prostě rozšlápl...

365_2 - den 129. - Ženu ani květinou...

Očarována krásou přírody, musela jsem si vyfotit květ rododendronu, který se rozvinul před mým domem...

365_2 - den 128. - Bílý pes

 Tokajíto - aneb Tornádo Tokajíto na odpočinku.

Nebyla bych dámou, kdybych odolala a nekoupila si tuhle nádheru. Ach ach... ty se budou hodit na všechny příležitosti, ale úplně je vidím k novým šatům na 19. století, jen to nejdřív musím začít tancovat, abych je měla kam nosit:-D

365_2 - den 127. - Můj dům - můj hrad

 Osazenstvo hradní kuchyně na Kosti - Evička, Ivan a Kristýnka. Jinak - vrchní kuchařka, pan lovčí a kuchtička.

Hrad Kost v podvečerních stínech. Miluju hradní romantiku, pokud v ní není moc zima:-D

365_2 - den 126. - Muzeum zázraků

Nově otevřené Národní technické muzeum. Hostitel semináře AACR2 pro knihovníky z celé ČR.

365_2 - den 125. - Mene tekel fares

Tak tohle je ono - výsledek mého snažení za poslední dobu. Co v tom je a jaké to bude je překvapením i pro mne. Už jen odevzdat a nechat věci plynout.

Kam se podělo pivo? Kdo to ví, kdo to Pavlovi poví:-D

365_2 - den 124. - Seminář senzačních skutečností

Druhý den konference AACR2 s přihlédnutím ke starým tiskům, ze které jsem si odběhla odevzdat do tisku svoji diplomku.