365_2 - den 272. - Sama doma

 Nákup organzy a modrého taftu. A pokusy s kytičkou můžou začít....

Finální podoba kytičky na zítřejší svatbu. Jen černé šaty by asi nebyly vnímány moc pozitivně:-)

365_2 - den 271. - Pan Včelka

Klub oživlých hraček......
Není nic děsivějšího než když se na tebe upřeně dívá vycpaná včela

365_2 - den 270. - Návštěva v Československu

 Mari přijela na měsíc z Ameriky a na sraz přivedla ukázat Dominika, který se styděl a pořád někde běhal a tak nešel vyfotit a Leonu, která se fotit nechala s radostí.

Teta Alča a spokojená (v téhle chvíli už pokakaná) Leonka.

365_2 - den 269. - Lidské tělo

Jak lze využít hru......

365_2 - den 268. - První pomoc

 To jsem ale nešika - udělala jsem si puchýr na patě. A co s tím?

 Moje šikovnost je veliká. Takhle ošklivě spadnout.....

 Kdo by tomu uvěřil, já se k tomu všemu ještě zvládla pořezat.

 Jako perlička mi zbývalo už jen se opařit. I to jsem zvládla. Jen děti na mne koukaly jako na nešiku a už jsem málem ani na záchod nemohla sama:-)

Figurína na zkoušení dýchání z úst do úst a masáže srdce. Není to moc jednoduché....

365_2 - den 267. - Vinobraní

 Korunovační klenoty Karla IV. v hodovní síni hradu Karlštejn.

 Karel IV. a dámy.

 Markéta Opavská po roce na dvoře Karla IV.

"Šťastný" pár - Markéta Opavská a Jan Jindřich.

365_2 - den 266. - Svatba na venkově

 Ráno nad vltavským údolím.

 Klášter v Sázavě - dějiště dnešní svatby. Šťastným párem je Ivanka a Kuba.

 A tady jsou - Ivanka a Kuba a jejich svědkové - Adélka a Evička

 Motivem svatby - Malá čarodějnice a havran. Kdysi prý Ivanka prohlásila, že se bude vdávat jen, když bude mít na autě malou čarodějnici a havrana a konečně letos byly obě podmínky splněny.

První novomanželský tanec za přispění obou svědkových. Místo konání veselého posezní - špejchar Dubeč.

365_2 - den 265. - Podzim

 Plně zavalený pracovní stůl v knihovně. Šanony na importy, knížky na deduplikace a čaj, aneb páteční realita.

Podzimní Pražský hrad.

365_2 - den 264. - The last fling

 Strom poznání. PR před něj dává jablka a lidé si je opravdu berou. Ach, nevědomost je sladká, ale jídlo je jídlo:-D

Maskovaný králík Bohouš. Jahodová podlaha sice není to nejlepší na běhání, ale na schovávání se docela hodí.

Ivanky rozlučka se svobodou - na bobové dráze Prosek. Byla to velká legrace překecat nevěstu, aby se svezla, ale vzládly jsme to. Dala jsem tři jízdy a při poslední jsem dokonce dosáhla rychlosti asi 35 km v měřeném úseku, ale byl to "fičák"

365_2 - den 263. - Hlavolam

A zase v práci... Nová zábava na kávovou pauzu - prokázat zručnost ve zdolání rovnováhy.

365_2 - den 262. - Dlouhá cesta domů

 Domeček, kde jsme spali poslední noc v Maďarsku. Druhý konec Miskolce byl mnohem příjemnější. Sice hodně daleko od centra, ale to nevadilo. Super koupelna, čisté a voňavé pokojíčky. Pohoda.

 Na parkovišti u obchodního domu Auchan. Trochu jsme ho přejeli, tak jsme se museli vracet, ale nakoupili jsme a dali si KAFE:-D

Doma je doma. Suvenýry z cest budou ubytovány ve "vinotéce" a postupně zkonzumovány.
Do Prahy jsem přijela asi ve 21:00. Postupně jsem vyložila všechny svoje spolucestující a ještě se stačila stavit na taneční zkoušce. Jsem to ale holka šikovná. Doma jsem sice padla na držku, ale super!

365_2 - den 261. - Lázně

 V rámci podivného ubytování jsme se seznámili s dalším stejně nespokojeným spolubydlícím ze Švýcarska. Podělili jsme se o jídlo, pití, informace o Praze a České republice a naopak. Potom se vyfotil se svými kamarády:-D

 Jak to říct - růže mezi trním? Ne, střízlivá mezi přiopilci:-D Jo, těžký úděl řidiče....

 Hrad maďarských královen v Miskolci. I přes fakt, že bylo pondělí, měli otevřeno:-)

 Sestry v akci a nová jahodová trička na cestách.

 Hrad v celé své kráse. Opět jedno místo, kde mají dobře zmáknutou prezentaci pro veřejnost.

 Vrchol celého dne. Lázeňské veselí v proslulých termálních lázních. Jejich specifikem je systém umělých jeskyní s bazénky, bublátory, tryskami a dalšími veselostmi.

Nejznámější obrázek těchto lázní. Nelze ho sem nedat.

365_2 - den 260. - Na cestách

 "hrad" v Szerenci. Upravili si ho na kulturní centrum a dostavěli mu i dost moderní ubytovací kapacitu. Navíc u něj měla být keška a nikde nic:-(

 Hrad byl sice nic moc, ale okolní park byl naprosto úžasný. V jezýrku byly lekníny, žáby, kolem zajímavě řešená vodní cesta. Vydržela bych tam dlouho:-)

 Při hledání nového umístění kešky jsme se vyčtverali na kopec s výhledem na Tokajský vrch.

 Miskolc. Před hokejovým stadionem jsme si užili sníh. Bylo to docela příjemné vzhledem k panujícímu vedru.

 Malé připomenutí domova. Sedět v maďarské hospodě, pít jejich pivo a dívat se na tenhle poutač.....

V Miskolci mají velmi známý ikonostas a my se rozhodli, že se na něj podíváme. Přístup ke kostelu je někde vedle tohoto domu, ale není moc označen, tak jsme si dali pochodové cvičení kolem celého bloku a neustále se dívali na věž kostela, ke které jsme nebyli schopni nikudy projít. Nakonec se dařilo a snaha stála zato.

365_2 - den 259. - In vino veritas

 První oficiální den v Tokaji. Čekáme na prohlídku nejstaršího sklípku ve městě.

 Po ochutnávce vína ve sklípku jsme museli vidět, odkud všechno to dobré víno je a tak jsme vyrazili na vinice. Samozřejmě jsme si s sebou vzali zásoby:-D

 Takhle to ve sklípku vypadalo - sudy plné vína a kolem plíseň, která tomu dodává tu správnou chuť.

 Po odlovu kešky jsme se rozhodli vyrazit na výlet mašinkou. Někdo nám ale stačil ukrást koleje.....

Zakončení příjemného večera bylo ve znamení vína z Benko Borhäz. To jsou všechny naše dárky, zásoby a jiné vylomeniny.

365_2 - den 258. - Velká cesta

 Na cestu nám měsíc svítil.... Odjezd ve 14:15

 První pauza v tandemu. Předek od Modrého Blesku a otevřený kufr od druhého vozidla. Mezi tím posádky obou aut.

 Západ slunce na slovensko - maďarské hranici.

První kafe v Maďarsku. Později jsme s Jiskrou konstatovaly, že jde o stejný podnik, který jsme navštívili při cestě před dvěma roky...