Zoufalé puzení vypadnout nachvíli z domova mne dohnalo k tomu, abych šla vrátit věci, které jsem měla zapůjčené na Noční Jahodu. Díky tomu jsem se ocitla za soumraku na vltavském břehu a měla možnost obdivovat panoramata:-)
Vítr foukal docela silně a tak proměnil jindy klidnou hladinu ve zvlněný proud. Díky větru jsem si nemohla za chůze číst poznámky.
Podle všech záznamů je to dnes rok, co mám svoje Martensky:-D
Žádné komentáře:
Okomentovat