Dneska jsem měli něco jako třídní sraz ze základky. Asi bych tam raději nebyla. Jely jsme do Humpolce, abychom daly poslední sbohem kamarádce, která zemřela.
Bylo to zvláštní sejít se s pár lidmi a místo veselého povídání co děti, život a práce jsme vzpomínaly a poslouchaly o posledních dnech někoho, kdo měl celý život před sebou a hromadu plánů, i když bojoval s nemocí tak dlouho.
Žádné komentáře:
Okomentovat