Odcházíme od jezera Caltun na náš nejdelší pochod Fagarašem. Čeká nás úsek horolezecké zdatnosti UIAA I. Nejsem si jistá, co to znamená, ale určitě to zvládneme, vždyť už máme přeci jen něco za sebou.
První komplikace na cestě Strunga Draculi je zasypaná kameny a jsou strhané řetězy, jdeme tedy Strungou Doamnei, která je pro pány příliš úzká a musí jít bez batohu.
 |
| Pohled na Strunga Doamnei ze spodu |
Po delší době chůze do kopce a některých řetezových úseků jsme došli na druhou nejvyšší horu Rumunska - Negoiu - 2535 m.
Potom už nás čekal jen asi 1,5 km dlouhý úsek, kde měla být ta obtížnost. Zde přišla na pořad dne myšlenka, že jsem fakt masochista, protože moje závrať si opravdu užila. Exponovaná místa, řetězy, srázy, skály, průrvy a další lahůdky....
Pohled na jeden z úseků. Přeci pohoda - NE?
Takhle jsem šla velkou část cesty, Roger mě vedl za ruku a doufal, že se nikde nešprajcnu, že dál už ne.
Tak tady si nás vychutnaly samy hory, když spadl kámen, po kterém se dříve dalo lézt. Naštěstí jsme s sebou měli lano a lidi a batohy se tahali na laně.
Místo, kde se dalo i stát bez starosti, že někam spadnu. Lokace - někde v tom hrozným úseku:-D
Pomalu, ale jistě se blíží konec UIAA I. Již vidíme vrchol Serboty, ale stále to znamená jít po hřebeni.
Pro dnešní den konec výškám a hloubkám? Vrchol Serbota.
Pohled na refugiu Scara, které sice bylo obsazené, ale přesto - došli jsme živí a zdraví:-D
Za odměnu jedno z panoramat, které bylo vyfoceno během cesty.
Celá dnešní etapa nám zabrala 10,5 hodiny i s přestávkami.
Žádné komentáře:
Okomentovat